Jabok

Zaměstnavatel roku 2010

V úterý 14.4. proběhl v pražské Galerii Café Louvre 4. ročník soutěže Stejná šance. Titul Zaměstnavatel roku je udělován za společensky odpovědné chování firmy v oblasti zaměstnávání osob se znevýhodněním a koná se pod záštitou Hospodářské komory ČR. Vyhlašovatelem soutěže jsou Rytmus o.s., Formika o.s. a Asistence o.s. Vzhledem k tomu, že již téměř dva roky zaměstnáváme na půl úvazku bývalou klientku o.s. Formika, Janu Rubešovou, byli jsme vyzváni, abychom se soutěže také zúčastnili. Do skupiny asi 15 nominovaných zaměstnavatelů jsme se dostali na základě následujících kritérií: Stálý pracovní poměr znevýhodněné osoby , vytvoření individuálních podmínek pro tohoto zaměstnance, možnost asistence, oboustranná spokojenost, ale i třeba účast zaměstnance na společenských aktivitách i mimo pracovní dobu. 

Přesto, že jsme neobsadili žádné z prvních třech míst v soutěži, nominace i účast na slavnostním vyhlašování vítězů byla pro naši školu velká čest. Jabok se ale může pochlubit i tím, že v čele o.s. Formika je naše bývalá studentka a další absolventka reprezentovala firmu, která poskytla sponzorský dar vítězům. 

Pro mne i pro Janu Rubešovou, to byl i krásný zážitek. Zkušenosti ostatních zaměstnavatelů i znevýhodněných zaměstnanců, tak jak je uváděli při předávání diplomů, byly velmi podobné těm našim. Přes počáteční problémy a těžkosti během zapracování, bývá přítomnost lidí s různými druhy postižení obohacením pro celý kolektiv. Tito lidé bývají nejen velmi pracovití, zodpovědní, spolehliví, ale zároveň veselí, přátelští a kolektivem oblíbení. Umožňují těm ostatním „zdravým“ si uvědomovat mnohé hodnoty, pro které v dnešní uspěchané a dravé době není prostor. Snad proto se během vystoupení nominovaných účastníků za slzy nestyděli majitelé firem, zmínění zaměstnanci, jejich kolegové ale ani přítomný zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten ve svém hezkém úvodním slově hovořil právě o tom, jaký znamená zaměstnávání postižených osob přínos pro naše hospodářství, ale zdůraznil, že zlepšení kvality života těchto jednotlivců a jejich přínos pro kolektivy obnášejí hodnotu, která se vyčíslit nedá. 

Velmi hezky o zkušenosti se zaměstnáváním mladého vozíčkáře ve školní knihovně mluvil Fr. Benda, ředitel Gymnázia Nad Alejí: Všechny vznešené myšlenky o odbourávání předsudků a přijímání odlišnosti, které studenti slyší ve škole, nejsou nic proti konkrétnímu setkání s odlišným člověkem, kterého se mladí lidé musí naučit přijmout, respektovat a posléze si ho i vážit.

Autorka článku: Anna Hradílková

________________________________________________________________________________________________________________