Spiritualita a sociální práce

Kurz nabízí porozumění pojmu spiritualita v širším a užším (religiózně vázaném) smyslu, a to v základním kontextu etických kodexů sociálních pracovníků, resp. pojetí a programového prohlášení profese a disciplíny sociální práce, spirituálních potřeb různých adresátů pomoci, souvislosti psychologicko-psychoterapeutické praxe a vzdělávání.

Role spirituality při stanovení resilientních charakteristik mladých lidí se zaměří na preventivní funkci religiozity a spirituality v oblasti psychopatologických jevů a při zavedení zdravého životního stylu. Ze salutoprotektivních faktorů zazní např. péče o zdravé mezilidské vztahy v komunitě (sociální opora) a o zdravý životní styl (dodržování zásad a pravidel), motivující a orientující působení (smysluplné cíle). Důraz je kladen na sebezkušenostní povahu této části kurzu, která prostřednictvím speciálně vybraných technik (kultivace pozornosti a všímavosti a tzv. „rozšiřující kapacity mysli“) má za cíl iniciovat ty pozitivní osobnostní charakteristiky, které jsou podstatné pro profesní roli jako modelu chování.

Uvedení do křesťanské spirituality pojedná vybraná ilustrativní témata a příběhy. Bude využita hermeneutika biblických příběhů, symbolika cesty pro humánní utváření osobního života i společného soužití (od středu osobnosti, přes meziosobní vztahy až k celkům, strukturám soužití a životnímu prostředí), interpretace Modlitby Páně jako středu křesťanského étosu i spirituality a tím i ukázka souvislosti spirituality a mravnosti.